Vtipy o psech 2
Pane doktore, mám pořád pocit, že jsem pes.
-Hm. tak si lehněte na pohovku.
-Ale já na pohovku nesmím.
Dva psi pozorovali break dance.
-Už jsi to někdy zkusil? zeptá se jeden.
-Jen jednou, odpoví druhý. -Jakmile jsem začal, můj pán mě popadl a vzal mě na veterinu, kde do mě nacpali plno prášků proti červům.
Skolí pytlák jelena, hodí si ho na záda a vleče ho domů. Jenže co čert nechtěl, potká hajnýho.
-Stůj, haltuje ho hajný; -copak to vlečeš na zádech?
-Ale, omdlel mi pes, vymýšlí si honem pytlák, - a tak ho nesu domů.
-Tak pes, povídáš. A co ty parohy?
-Jó, hajnej, tak to je jeho problém.
Hodný pán chce prodat štěnata.
Vyhlídl si jednoho člověka a povídá mu:
-Rozumíte zvířatům?
-Proč? oni něco říkali?
Do nevěstince vejde chlap, na obojku velkou skvrnitou dogu. Vyhledá madam.
"Chci tu nejvychrtlejší dívku."
" Ale pane, máme tady mnoho krásných dívek!"
" Ne, chci tu nejvychrtlejší."
" Dobře, počkejte na pokoji."
Po chvíli přivede madam neuvěřitelně vychrtlou dívku. Chlápek jí říká:
" Mohla by ses svléknout a postavit na všechny čtyři? A mohla by ses taky prohnout v pase a vystrčit zadek?" Dívka tak učiní a čeká, co ten chlap hodlá dělat. Chlap chytne psa, nakloní se k němu a
zařve mu do ucha:
"Tak se podívej, takhle budeš vypadat, když nebudeš žrát!"
Dva psi si povídali:
" Tak co, jak ta ekonomická reforma ovlivnila tvoji životní úroveň?"
" Ani se neptej, nestojí to za nic. Zkrátili mi řetěz."
" To není tak zlé, aspoň nemusíš tolik běhat okolo, ne?"
"No to jo, ale žrádlo nechali tam, kde bylo předtím."
"Pane doktore, pes mě kousnul do ucha!"
"A vydezinfikoval jste ho?"
"Ne, on stačil utéct."
Hajný se chlubí v hospodě, jakého měl chytrého psa:
" Pánové, jak velký kus dřeva jsem mu ukázal, tak velkého zajíce ulovil. Škoda, že ho už
nemám."
" A co se mu stalo?"
"Minulý týden mu stará ukázala žehlící prkno a od té doby se ještě nevrátil!"
"Co je nejlepší čtyřnohý přítel člověka?"
"Postel!"
"Dneska jsem vzal psa k veterináři. Kousl totiž moji ženu."
"A to jsi ho byl nechat utratit?"
"Ne, nechal jsem mu nabrousit zuby."
U brány hřbitova hledí muž na podivný průvod - za rakví kráčí muž s manželkou a psem - dobrmanem a potom dlouhá řada mužů. Stojící muž nevydrží a ptá se, kdo to má pohřeb. Muž za rakví odvětí:
"To je pohřeb mojí tchýně. Vidíte toho dobrmana? To on napadl tchýni a zakousl ji."
"To je ale pes, nemohl byste mi ho půjčit na pár dní?"
" Proč ne, jen si musíte stoupnout na konec té řady!"
"Kdo tě tak pokousal?"
"Můj pes."
"A jak se ti to stalo?"
"Vrátil jsem se domů střízlivý a on mě nepoznal."
Jde parkem chlapík s jezevčíkem a naproti se blíží chlap s bullteriérem. Ten s bullteriérem říká tomu s jezevčíkem:
"Prosím vás, běžte jinam s tím psem, protože jinak bude zle!"
Chlapík ale neuhne, a jak psi procházejí vedle sebe, strhne se strašná rvačka. Za chvíli
vyběhne z oblaku prachu jezevčík a v tlamě drží tlapu bulteriéra. Jeho majitel se zhrozí: " Proboha, vždyť mě ten pes stál třicet tisíc!"
Chlapík s jezevčíkem:
"A můj stál dvě stě tisíc!"
"Proboha, co na tom psu stálo dvě stě tisíc?"
" No ... sto tisíc KROKODÝL a sto tisíc PLASTIKA!"
Hraje pes v baru bravurně na piano. Host k majiteli:
"Proč ho nedáte na konzervatoř?"
"Chtěl jsem, ale on chce studovat na doktora!"
Kouše ten pes?Ne.Škoda,chtěl jsem mu dát klobásu
Letadlo se chystá ke startu. Na poslední chvíli nastoupí muž se psem a posadí se s ním na dvě volná místa vedle cestujícího u okénka, pes zaujme prostřední sedadlo. Cestující se tázavě podívá na muže se psem. Ten vysvětlí, že jsou zde služebně, zaměstnává je letecká společnost.
"Rexe si nevšímejte, to je náš nejlepší čmuchací pes. Jakmile odstartujeme, uvidíte ho při práci."
Letadlo se zvedne a psovod řekne cestujícímu: "Teď se dívejte. Rexi, hledej!"
Pes seskočí, projde uličkou a sedne si před jednu ženu. Po několika vteřinách se vrátí a položí packu psovodovi na rameno. Ten se obrátí k sousedovi a řekne: "Má u sebe marihuanu. Poznamenám si číslo sedadla a na nejbližším letišti si pro ni přijde policie."
"Skvělá práce!" odpoví cestující.
Psovod pošle psa znovu na obchůzku. Ten čenichá, posadí se u jednoho cestujícího, vratí se, a položí psovodovi na ramena obě tlapy.
"Tak tenhle má kokain. Poznamenal jsem si sedadlo."
"Ten pes se mi líbí!"
Psovod vyšle psa do třetice. Ten prochází tam a zpátky, nakonec se u jednoho cestujícího posadí, vrátí se, vyskočí na sedadlo, roztřese se a všechno kolem podělá.
"Co má tohle znamenat?!" zeptá se cestující znechuceně.
Psovod zašeptá: "Našel bombu."
Manželka jednoho amerického senátora letěla do Tel Avivu a chtěla si vzít na palubu letadla svého pejska. Velice naléhavě žádala, aby pejsek směl být s ní v kabině, nabízela, že mu zaplatí zvláštní sedadlo, ale bohužel předpisy to nedovolovaly a pejsek musel cestovat zvlášť v nákladovém prostoru.
Dáma nakonec souhlasila, ale když ledadlo odstartovalo, stevardka se šla alespoň přesvědčit, zda je vše v pořádku. Ke svému zděšení zjistila, že pejsek je tuhý.
Na palubě nastal poplach. Posádka okamžitě telefonovala do Tel Avivu, aby sehnali přesně stejného pejska, trvalo to pět hodin, ale když letadlo přistálo, pejsek byl připraven a kapitán letadla ho šel osobně významné dámě předat. Pejsek radostně vrtěl ocáskem, ale lady prohlásila:
"Ne, ne, to není můj pejsek!"
"Ale proč myslíte? Jen se podívejte, jak radostně Vás vítá!"
"Ne, to není můj pejsek", trvala na svém lady."Můj pejsek byl mrtvý!
Dva muži si povídali v kavárně.
-Jaké je tvoje povolání? zeptá se jeden.
Chytám opice, řekne druhý.
-To je zajímavý, poznamenal ten první, -a jak to děláš?
-Jdu se psem a s mým kumpánem do džungle, vyšplhám na strom, kde jsou opice, a pak s tím stromem zatřesu. Opice spadnou na zem a pes jim pokouše prdelky. To je omráčí a v tu chvíli můj kumpán odloží zbraň a strčí opice do pytle.
-A na co má tvůj kumpán tu zbraň?
-No, to kdybych z toho stromu spadl já, tak on zastřelí psa.
K farmáři přijde tulák, aby požádal o něco k snědku a o nocleh.
"Rád bych zůstal na pár dnů - ale nebojte se, to, co dostanu, si chci odpracovat."
Farmář se však dívá podezřívavě a říká:
"Nikoho tady na práci nepotřebuji, táhněte o dům dál."
Tulák se ale nedá:
"Pane, hodilo by se vám, kdybych promluvil s vašimi zvířaty a zjistil, co je trápí?"
Farmář povytáhne obočí: "Říkáte, ze rozumíte řeči zvířat?"
"Jistě," odpoví tulák.
"Je-li tomu tak, budete u mne mít třikrát denně teplou stravu a slušnou postel," říka farmář. "Nejdřív si vás ale musím vyzkoušet."
Farmář zavolá psa. Tulák na něj promluví několika tajuplnými zvuky a pes se rozštěká.
"Pane, váš pes říká, že spí na příliš tvrdé podlaze a že ho od toho bolí nohy."
"To je úžasné," říká farmář, "před týdnem jsme v ložnici vyhodili staré koberce a nechali udělat novou dřevěnou podlahu a můj pes tam spí s námi."
Jdou ke koňům. Tulák ze sebe opět vydá několik tajuplných zvuků a kůň se rozřehtá.
"Říká, že ho bolí žaludek od té doby, co jste ho začal krmit těmi granulemi."
"To je neuvěřitelné," diví se farmář, "před měsícem jsem začal koňům dávat tyhle granule, protože je to levnější; to jsem netušil, že jim to dělá problémy."
Jdou zpátky přes dvůr a tam bečí mladá ovce. Farmáře popadne panika:
"Nevěřte jí, je to lhářka, bylo to jenom jednou a byl jsem přitom hrozně vožralej!"
„Proč se ten pes tak vyhýbá náměstí?“
„Ale zmínil jsem se před ním, že je tam bleší trh.“
Pan Novák si koupil dva psy.
„Proč hned dva?“, ptá se soused.
„Tenhle mrňavý hrozně štěká“, vysvětluje pan Novák, „a probudí toho velkého, který spí v boudě. A ten je strašně zlý.“
Honzík hlásí:
„Mami Brok vykousal díru do koberce.“
Maminka se rozzlobí:
„Počkej já mu dám!“
Honzík ji uklidňuje:
„Už se stalo. Snědl jsem mu žrádlo z misky.“
Povídá rozčilená manželka manželovi:
„Představ si, že si zase někdo očistil boty o našeho Bobíčka!“
„Tomu psovi se věnuješ víc než mě! Už se na to nemůžu dívat!“
„Ale jdi, ty blázínku, vždyť víš, že vás mám ráda oba dva stejně!“
Povídá manželka manželovi:
„To maso, co vařím, je pro našeho psa. Tak ne abys mu ho sežral jak posledně. Jinak půjdeš hlídat na dvůr místo něho!“
„Prosím tě, nemohla bys být k tomu psovi trochu laskavější?“
„Co ti vadí? Vždyť se k němu chovám úplně stejně jako k tobě!“
„No právě proto...!“
„Už mě to vážně nebaví. Ty máš snad z celé rodiny nejraději jen toho psa. Mohl bys mi vysvětlit proč?“
„Ten pes je z celé naší rodiny jediný, který po mě nechce peníze.“
„Teda my muži máme ale psí život!“, povzdechne si manžel.
„To máš pravdu“, poznamená jedovatě manželka, „ve dne vrčíte a v noci chrápete.“
„Na tu dovolenou musíme nakoupit taky konzervy pro psa.“
„A co kdybychom ho nechali doma a jeli bez něho?“
„To nepůjde. Já už jsem mu slíbila, že pojede s námi.“
Manželka manželovi:
„Vypij ten lék.“
„Co blázníš, vždyť nám ho dal veterinář pro psa.“
„No právě, když pes uvidí, že ho piješ, třeba ho vypije konečně taky.“
„Mám starost. Nevíš, co tomu Azorkovi může být?“
„Nevím, psem jsem ještě nikdy nebyl.“
Pepa přijde se psem od veterináře a povídá manželce:
„Celou cestu zpátky tak divně a žalostně kňučel, jako by mi chtěl něco říct.“
Manželka se podívá na psa a povídá:
„Asi ti chtěl říct, že není náš pes.“
„Běž do obchodu pro rohlíky“, rozkazuje manželka.
„Ale vždyť venku strašně leje“, brání se manžel, „člověk by tam ani psa nevyhnal!“
„A kdo ti říká, že půjdeš se psem?!“
„Budu dělat ořechový dort.“
„Ty ale toho psa nějak rozmazluješ! Co kdybys taky někdy upekla dort pro mě.“
„Naše Asta ti sežrala večeři!“
„To je hrozné!“
„Nebreč, snad ji ještě zvěrolékař zachrání!“
„Já jsem tak smutná. Náš pejsek je zase nemocný!“
„Tak mu nedávej ty blafy, co vaříš pro mě a nebude mu už špatně!“
„Pepo, chutnalo ti to maso?“
„Docela to šlo.“
„No tak proč ho ten náš Pajda nechce žrát?“
Lída budí v noci manžela a šeptá mu:
„Vstávej, po domě chodí zloděj, utíkej rychle vzbudit našeho Baryna.“
Pan Novák byl zvyklý, každé ráno v pět hodin, chodit na procházku se psem. Pak jim ale pes pošel. Následující den ráno jako vždy vstane v pět hodin, chvíli chodí po bytě, pak probudí manželku a povídá:
„Vstávej, půjdeme na procházku!“
„Tak nám pošel Punťa“, naříká Věra.
Manžel ji obejme a zoufale vykřikne:
„Bože, proč zrovna on!“
„Tak nám pošla Lejdynka“, oznamuje Pepa manželce.
Ta se rozčílí:
„Ty ničemo, že ty jsi jí dal tu svačinu, co jsem ti připravila do práce?“
Maruš budí brzo ráno manžela:
„Rychle vstávej, pošel nám pes!“
Manžel ji uklidňuje:
„Koukej, nic mu není. Je jen opilý. Nejspíš jsem na něho dýchl, když jsem se včera vrátil z hospody.“
„Božko, náš pes je asi nemocný.“
„Jak to?“
„Už ani nevyje, když si začneš zpívat!“
Potkají se dva kamarádi. Jeden si posteskne druhému:
„Tak jsem musel utratit svého psa.“
„Byl vzteklej?“
„No, nadšenej nebyl“.